Hlavní informace

Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo v roce 2015 Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá každý rok na 11. února. Cílem je připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich přístup k vědeckému vzdělání a účast ve vědeckých aktivitách. Díky naší akci Staň se na den vědkyní máte i Vy příležitost oslavit tento den s námi a přitom se seznámit s různými zaměřeními matematiky, fyziky a chemie.

další ročník

11. ÚNORA 2022

Ročník 2021 proběhl díky pandemické situaci on-line. Byla to netradiční výzva, kterou si nakonec užily naše přednášející i účastníci. Součástí programu byla i panelová diskuze na téma "Jak se dělá věda". Naše vědkyně v ní mluvily o svých zkušenostech žen ve vědě, přístupu okolí i svých životních cestách k jejich současným pozicím.

NAŠE VĚDKYNĚ

ING. JANA CRKOVSKÁ, PH.D.	PROF. ING. ZUZANA MASÁKOVÁ, PH.D.
Jana se zabývá studiem kvark-gluonového plazmatu, stavu hmoty, ve kterém se nacházel Vesmír krátce po Velkém třesku, v experimentu LHCb na urychlovači LHC v evropské laboratoři pro jaderný výzkum CERN. Během doktroského studia ve Francii na Université Paris-Saclay pracovala v Národním institutu pro jadernou fyziku v Orsay. Po absolvování doktorátu zamířila do vysokohorských pustin severního Nového Mexika, kde od roku 2019 pracuje pro Národní laboratoř v Los Alamos. Je absolventkou FJFI, styk se svou Alma mater udržuje skrz členství v asociaci Aurora_cz, zabývající se tvorbou komiksů zpřístupňujících informace o ionizujícím záření a jeho využití v medicíně a dalších odvětvích. Mezi její záliby patří tetování a kočky.	Na katedře matematiky FJFI se v rámci skupiny TIGR (Theoretical Informatics Group) zabývá výzkumem zejména v oblasti nestandardních číselných systémů, kombinatoriky na slovech, aperiodických dláždění a matematických modelů kvazikrystalu. Je autorkou přes 80 odborných publikací. Absolvovala postdoktorální stipendium v rámci výzkumného programu NATO a působila jako hostující profesor na Université Paris 7. Je garantem doktorského studia v programu Matematické inženýrství a členkou redakční rady časopisu Acta Polytechnica. Je školitelkou řady bakalářských i magisterských studentů a doktorandů. Na FJFI přednáší obecnou algebru, teorii čísel a diskrétní matematiku. Profesorkou v oboru Aplikovaná matematika byla jmenována v roce 2016.
PROF. ING. HELENA JELÍNKOVÁ, DRSC.	ING. JANA KITTNEROVÁ
Přední mezinárodně uznávaná odbornice v oblasti laserů. Je absolventkou FJFI. Více než 40 let se věnuje výzkumu a vývoji pevnolátkových laserů. Byla členkou týmu, který vyvíjel pevnolátkové lasery jako vysílače pro měření vzdálenosti družic. Od roku 1980 je zapojena do projektů laserové medicíny. Na svém kontě má více než 200 publikací, zabývá se též výzkumem nových materiálů pro pevnolátkové lasery a je jednou z nejcitovanějších žen na ČVUT, pravidelně se umisťuje mezi 20 nejcitovanějšími osobnostmi ČVUT. Je členkou několika odborných společností. V roce 2013 byla jmenována „fellow of SPIE“ (The International Society for Optical Engineering) jako uznání významných příspěvků v oblasti optiky a fotoniky. Na FJFI přednáší a vyučuje kurzy Laserová technika a Aplikace laserů. V roce 2000 byla jmenována profesorkou.	Vystudovala obor jaderná chemie na FJFI. V rámci svého doktorského studia v migrační skupině na katedře jaderné chemie FJFI se věnuje ukládání radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Studuje migrační vlastnosti různých radionuklidů, především radia, stroncia a uranu, v cementových matricích potenciálně vhodných jako inženýrské bariéry úložišť radioaktivních odpadů. V roce 2018 absolvovala tříměsíční stáž ve výzkumném centru Forschungszentrum Jülich v Německu. Aktivně se zapojuje do popularizace vědy v rámci aktivit ČVUT.
ING. BARBORA NEUŽILOVÁ	ING. ROBERTA BIMBOVÁ
Vystudovala obor jaderná chemie a nyní pracuje na doktorátu ve skupině radiační chemie na katedře jaderné chemie FJFI. Věnuje se především radiační citlivosti mikroorganismů v porovnání s citlivosti na UV záření. Studuje vliv vychytávačů radikálů, především metanolu a etanolu, a nanočástic či singletového kyslíku na buňky. Během studia dvakrát absolvovala třítýdenní odbornou stáž v laboratoři radiační biologie ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně v Rusku. Aktivně se zapojuje do popularizace vědy v rámci aktivit ČVUT a propagace možností studia na ČVUT.	Vystudovala obor fyzikální elektroniky a nyní pracuje na katedře fyzikální elektroniky na svém doktorátu. Již od bakaláře se věnuje vývoji optického detektoru kosmického smetí. Za práci na tomto zařízení již dostala ocenění na mezinárodní konferenci Outstanding Student Presentation z mezinárodní konferenci SPIE Optics+Optoelectronics 2019 a také byla časopisem Forbes vybrána mezi 30pod30 za rok 2020.	.
SARA POLAK, PH.D.	BC. LENKA HRONOVÁ
Sara vystudovala archeologii a antropologii na britském Oxfordu. Doktorát obdržela za výzkum vlivu Mozartovy hudby na kognitivní vnímání a následnou aplikaci v podnikání na LIGS univerzitě. Před rokem se vrátila do České republiky a věnuje se propojování umělé inteligence (AI) s archeologií, ale i jinými obory. Byla hostem řady podcastů, moderuje pořad Na hraně chaosu, ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí ČR založila sociální platformu Czech Global a také je spoluzakladatelkou Startup Disrupt a v rámci Prg.ai má na starosti komunikaci. Jejím cílem je udělat z České republiku světové centrum umělé inteligence	Lenka studuje magisterský obor experimentální jaderné a částicové fyziky. Zabývá se aplikací výkonných laserů a plazmatu ke studiu dynamických procesů ve vesmíru na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Také pracuje na oddělení KOmunikace a PR, kde pomáhá s propagací prostřednictvím sociálních sítí, živých přenosů a komunikací se zahraničními zájemci. Mimo fakultu se podílí na popularizaci vědy v rámci uskupení Science to Go, hraje curling nebo píše básničky. V rámci akce Staň se na den vědkyní bude moderovat panelovou diskuzi.